Příběh prvního ransomwaru na světě je fascinující ukázkou toho, že digitální vydírání není žádnou novinkou, i když tehdy probíhalo mnohem pomaleji než dnes. Vše začalo v roce 1989 a tento škodlivý program dostal název trojský kůň AIDS.

Zde je podrobný popis toho, jak tento historicky první útok probíhal:

• Šíření poštou v obálkách: Na rozdíl od dnešních virů, které se šíří bleskově přes internet, se tento první ransomware šířil pomocí klasické papírové pošty. Útočník rozeslal tisíce obálek, které obsahovaly fyzickou disketu (v té době se diskety používaly k ukládání dat podobně jako dnes USB „flešky“).
• Lákavý obsah: Aby lidé disketu do svého počítače vložili, byla na ní nalepena etiketa s informací, že obsahuje interaktivní databázi a důležité poznatky o chorobě AIDS. V roce 1989 to bylo velmi aktuální a vážné téma, takže mnoho lidí (zejména vědců a lékařů) disketu ze zvědavosti použilo.
• Léčka s „časovanou bombou“: Virus nezaútočil hned. Byl naprogramován tak, aby skrytě počítal, kolikrát byl počítač spuštěn. Teprve ve chvíli, kdy uživatel zapnul počítač devadesátkrát, virus se aktivoval a zašifroval (uzamkl) veškerý obsah pevného disku.
• Požadavek na výkupné: Jakmile byla data zamčená, program zobrazil zprávu, ve které požadoval zaplacení „licenčního poplatku“. Oběti měly poslat částku 189 dolarů na poštovní adresu v Panamě. Právě proto se mu začalo říkat ransomware – z anglického slova ransom (výkupné).

Kdo za útokem stál? Autorem tohoto prvního ransomwaru byl Dr. Joseph Popp. Policie ho sice nakonec vypátrala a dopadla, ale před soudem nikdy nestanul. Lékaři ho totiž shledali mentálně nezpůsobilým, takže nebyl schopen se soudního procesu zúčastnit.

Tento příběh nám ukazuje, že základní princip vydírání zůstává stejný: útočník vás zkusí nalákat na zajímavý obsah (dnes e-mailem, dříve disketou), zamkne vaše data a pak chce peníze. Rozdíl je jen v tom, že dnes se výkupné platí v digitálních měnách (bitcoinech) a útoky jsou mnohem rychlejší a sofistikovanější.