Největší překážkou chytrých zařízení je nutnost zakládání účtů, neustálé aktualizace aplikací, potvrzování nových podmínek a řešení softwarových chyb. Aby tato „digitální externalita“ seniora neodradila, je nutné nastavit systém podle následujících čtyř strategií:

1. Strategie: Role technického poručníka (Delegovaná správa)

Princip: Senior je pouze koncovým uživatelem zařízení, nikdy ne jeho administrátorem. Všechny účty k vysavači, hodinkám či kamerám se registrují na e-mail a telefonní číslo technicky zdatnějšího člena rodiny (dětí či vnoučat). Veškeré notifikace o chybách nebo požadavky na aktualizace chodí poručníkovi, který je vyřeší na svém telefonu na dálku.

2. Strategie: Hardwarová autonomie (Tlačítko má přednost před aplikací)

Princip: Vybírejte zařízení, která sice vyžadují aplikaci pro úvodní nastavení, ale pro každodenní provoz telefon vůbec nepotřebují. Robotický vysavač se startuje tlačítkem na těle robota. Chytrá žárovka se ovládá bezdrátovým mechanickým spínačem nalepeným na zdi, nikoliv rozklikáváním aplikace v mobilu.

3. Strategie: Lokální řešení bez internetu (Local-First / No-Cloud)

Princip: Pokud je to možné, dejte přednost jednodušším zařízením, která vůbec nepotřebují Wi-Fi a cloud. Místo komplexního systému osvětlení přes aplikaci poslouží obyčejné LED světlo do zásuvky s vestavěným pohybovým čidlem za dvě stě korun. Funguje okamžitě, bez internetu, bez účtu a bez rizika softwarového záseku.

4. Strategie: Sdílené rodinné domy v ekosystémech

Princip: Pokud je v domácnosti seniora více prvků, integrujte je pod jednu střechu (např. Google Home nebo Apple Domácnost). Správcem této domácnosti je rodinný příslušník. Seniorovi se na jeho případný tablet nebo telefon vytáhne pouze zjednodušená plocha s pár ikonami bez možnosti cokoliv nechtěně smazat či přenastavit.