Při prvních krocích s digitálními asistenty je dobré mít na paměti několik jednoduchých rad, díky nimž bude jejich používání nejen snazší, ale především bezpečnější.
- Je to jen stroj: i když asistent může odpovídat příjemným hlasem a působit velmi lidsky, ve skutečnosti jde pouze o sofistikovaný počítačový program. Berme ho jako užitečný nástroj pro speciální úkoly, ale mějme na paměti, že nenahradí skutečný rozhovor s jiným člověkem.
- Jednoduché a konkrétní příkazy: aby nás asistent dobře pochopil, je nejlepší dávat mu jasné a krátké příkazy. Místo popisování situace je lepší jednoduše říct: „rozsviť světlo v ložnici“, „vypni televizi“ nebo se zeptat: „jaké bude zítra počasí ve Varšavě?“. Snažme se mluvit přirozeně a zřetelně a přesně specifikovat, o jaké místo nebo předmět jde.
- Ticho v okolí: elektronické asistenty ovládané hlasem nás „poslouchají“ pomocí mikrofonů, proto je může rozptylovat velký hluk v pozadí, puštěné rádio nebo hlučný vysavač. Pokud si chceme být jisti, že zařízení příkaz správně provede, snažme se s ním mluvit v relativně tiché místnosti.
- Ochrana soukromí: je dobré dbát na to, aby nás asistent neposlouchal, když to nechceme. V nastavení zařízení lze vypnout funkci neustálého „naslouchání“, díky čemuž se program aktivuje pouze na naši výslovnou žádost. Tímto způsobem omezíme množství shromažďovaných informací.
-
Digitální dveře zamčené na klíč: zařízení jako telefon nebo tablet by měla být zabezpečena stejně jako byt. Využívejme zámek obrazovky – může to být jednoduchý PIN kód, heslo nebo dokonce otisk prstu. Díky tomu se nikdo neoprávněný nedostane k našemu asistentovi a datům.
-
Naučme asistenta rozpoznávat náš hlas tak, že zařízení nastavíme tak, aby reagovalo výhradně na náš hlas. V nastaveních vám pomůže možnost „rozpoznávání řeči“ – asistent vás pak požádá o zopakování několika vět, aby se naučil rozpoznávat váš hlas. Tak budete mít jistotu, že nikdo jiný (např. osoba z televize nebo host) nevydá příkaz vašemu zařízení.