Kyberzločinci se nejčastěji vydávají za:

• Banky a finanční instituce: informují o údajných problémech s účtem, nutnosti ověření údajů nebo neautorizovaných transakcích.

• Kurýrní společnosti/pošta: zasílají oznámení o nutnosti doplatit za zásilku, změně stavu doručení nebo vyzvednutí balíku.

• Poskytovatelé služeb (telekomunikace, energetika, internet): vyhrožují zablokováním služby nebo informují o neuhrazených platbách.

• Platformy sociálních médií a nákupní weby: s cílem vydírat přihlašovací údaje.

• Přátele nebo kolegy: využívají důvěru k vydírání peněz nebo informací.

Cíl útoku je vždy stejný: přimět oběť, aby provedla konkrétní nebezpečnou akci. Může se jednat o:

1. Kliknutí na odkaz: Ten uživatele přesměruje na falešnou webovou stránku (tzv. falešnou platební bránu nebo přihlašovací stránku), která je vizuálně k nerozeznání od té skutečné. Tam oběť nevědomky zadá své údaje, které se tak dostanou přímo do rukou zločinců.
2. Stažení přílohy: Ta obvykle obsahuje škodlivý software (malware), jako jsou viry, trojské koně nebo spyware, který infikuje zařízení a umožňuje podvodníkům ukrást data.
3. Přímé poskytnutí údajů: Odpovědí na zprávu nebo vyplněním formuláře vloženého do falešné zprávy.

Phishing je nebezpečný, protože využívá lidský faktor (sociální inženýrství). Zločinci hrají na emoce, jako je strach (ze ztráty peněz), zvědavost (ohledně lákavé nabídky) nebo touha rychle vyřešit problém, což vede oběti k unáhlenému jednání, při kterém ignorují základní bezpečnostní pravidla.