Údaje nemizí samy od sebe – zloději používají chytré triky, aby je získali. Zde jsou nejčastější metody, které používají, seznamte se s nimi:

• Phishing (podvodné zprávy): Zločinec pošle e-mail nebo SMS a vydává se za banku, správu sociálního zabezpečení (v Polsku ZUS), vnouče v nouzi nebo policii. Žádá o kliknutí na odkaz pro „kontrolu účtu“ – ten vede na falešnou stránku, kde zadáte svůj login, heslo, rodné číslo (PESEL) nebo číslo karty. Údaje pak putují přímo k podvodníkovi.
• Škodlivý software (malware): Otevřete přílohu z podezřelé zprávy nebo si stáhnete „program zdarma“ z internetu. Software se nainstaluje do počítače nebo telefonu a ukradne uložená hesla, skeny dokumentů nebo data z prohlížeče.
• Vydávání se za někoho jiného (sociální inženýrství): Zločinci volají z neznámého čísla a vydávají se za úředníka nebo operátora. Žádají o poskytnutí údajů „pro ověření“ nebo o sken občanského průkazu „na půjčku pro rodinu“. Sbírají tak jména, adresy, rodná čísla a snímky z hovorů.
• Veřejné Wi-Fi sítě a útoky man-in-the-middle (prostředník): V kavárně, na nádraží nebo na letišti se připojíte k otevřené Wi-Fi síti. Hacker pak zachytí data odesílaná bez šifrování, např. přihlašovací údaje do bankovnictví nebo e-mailu.
• Úniky z databází nebo slabá hesla: Zločinci napadají e-shopy nebo webové stránky s údaji zákazníků a kradou tisíce rodných čísel najednou. Pomocí speciálních programů také prolamují jednoduchá hesla (např. „123456“).
• Sociální sítě a falešné profily: Na Facebooku zveřejníte své datum narození, adresu nebo rodné příjmení. Podvodník tyto informace propojí s dalšími údaji a vytvoří falešný profil k páchání podvodů.
• Odkazy typu „podívej se, jsi na fotce“ jsou oblíbenou metodou podvodníků využívanou při phishingu. Tato metoda zneužívá zvědavost a důvěřivost seniorů s cílem vylákat z nich osobní údaje nebo infikovat zařízení malwarem. Zločinci posílají takovou návnadu přes SMS, e-mail, WhatsApp nebo Messenger a vydávají se za známého nebo nějakou službu – například „Dorota s tebou sdílela fotku z párty“ nebo „Ahoj, mrkni na to, jsi na téhle fotce ve Fotkách Google“.Po kliknutí odkaz vede na falešnou stránku, která vypadá jako pravá (např. podvrh Fotek Google nebo iCloudu s adresou typu go0gle-photos.com), kde podvodník požaduje přihlašovací jméno a heslo „pro stažení souboru“, nebo automaticky nainstaluje škodlivý software skrytý v obrázku pomocí steganografie – techniky, která ukrývá kód přímo v pixelech fotografie, což antiviry často nedokážou zachytit. V důsledku toho zloděj ukradne hesla do bankovnictví, údaje o kartě nebo rodné číslo, což vede ke krádeži identity a finančním ztrátám.